středa 22. února 2012

..smutno...tíživo...

Ani nevím, jestli vůbec slovo "tíživo" existuje a používá se..ale přesně vystihuje můj momentální stav mysli a celkově mého já..malého pošlapaného smutného beznaděje. Prostě zase mi nevyšlo něco, k čemu jsem se já bláhově naivní slepice upínala. A i když jsem si říkala, že to nemůže vyjít a hrála si na frajerku se slovy "safra, to by byla z prdele klika"...prostě...když jsem dneska četla zamítací email..slzy a bolest přišli ani nevím jak. A tak tu sedím, řvu...nadávám si..stěžuji..a mám pocit, že není nešťastnějšího člověka než mě.

Včera jsem měla narozeniny...táta mi popřál emailem...asi uspěchaná doba nebo moje crazy rodina...těžko říct. T. se snažil, moc, nádherná kytka:). A koťata moje (víte o koho jde) si na mě všechna vzpomněla:) bez vás by bylo všechno těžší....
A kamarád z dětství si vzpomněl..to potěší..i když pozitivní zprávy neměl..rozvádí se:(. Lidi by se vůbec neměli brát..nebo možná měli..ale neměli by z toho zblbnout..já si moc přeji a zároveň se tomu moc bráním..mám strach..o sebe..o něj..o svobodu..o zodpovědnost?...nevím..není to pro mě jen papír, který se dá scartovat. Je v tom něco mnohem mnohem víc...

Venku je tak nádherně, sluníčko, nádherný vzduch a barvy..půjdu se projít s naší psí madam...snad na chvíli zapomenu a najdu dost sil pokračovat.

Ozvěte se mi...ať vím že v tom nejsem sama...prosím...

8 komentářů:

  1. no nejseš, furt je někdo něco prostě. a ta práce, to je nejhorší... fakt. taky vím.

    OdpovědětVymazat
  2. To je smutnej post, to je mi fakt moc líto, ale netrap se, delfi. Já minulej rok hledala práci od ledna až do května. Za tu dobu jsem byla na 14 pohovorech a poslala přes stovku životopisů. Fakt jsem byla neskutečně zoufalá už, když mě prostě pořád někde odmítali. Nakonec se ale zadařilo a našla jsem práci, jakou jsem chtěla. Od té doby si proště říkám, že všechno je, tak jak má být a všechno má nějaký důvod. Ale taky jsem si pobulela, když jsem se upla tak debilně na Student Agency. Chápu tě, ale všechno bude zase fajn, věř mi ;)

    OdpovědětVymazat
  3. to vis, ze v tom nejsi sama. Kdykoliv budes potrebovat, staci napsat :)
    Hledani prace je nahovno, ale musis si verit. Prece to nebyla posledni prace na svete. A kdyz te nechteli, jejich problem! Nevedi, o co prichazi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nat: ja vim, mas pravdu...holt se tomu musim postavit celem. diky:) at se ti tam daaaleko dari:)
      desticka: urcite prvotne nebyl zamysleny jako smutny..jen vystihuje co se mi ted (fakt ted) deje v hlave:( dekuju moc za podporu...za tech 14dni co jsem doma (nebo teda bez prace) jsem zaslala (ted jsem to kontrolovala pres ucet na job.cz) 138 odpovedi:( a ozvalo se 8 pohovoru..sileny:(
      Adelka: nebylo to urcite posledni prace, ale jedna z tech "pomyslne vysnenych". Asi me zahackovalo to, ze jsem puvodne ten pohovor odmitla kvuli anglictine a pani mi osobne volala a vyzadala si, abych prisla, ze se ji libi moje Cv a co jsem delala a ze mi veri. A i ted v tom emailu mi napsala "osobne me to mrzi, ani nevite jak"..tak nevim no.

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Nejsi v tom sama, nikdy! A neboj, všechno vyjde, asi ne hned, ale jednou určitě! Drž se, držíme ti palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Puffin: ...ty jsi zlata:)) dekuju, budu se snazit, slibuju:D

      Vymazat
  6. Pojď radši na kafe a nesmutni, nestojí to za to.

    OdpovědětVymazat